- 50 % respondentů má za to, že ruská invaze na Ukrajinu a její důsledky by měly být impulsem k urychlení ekologické transformace. 50 % respondentů uvádí, že je třeba transformaci zpomalit.
- 71 % respondentů tvrdí, že pokud v nadcházejících letech drasticky nesnížíme spotřebu energie a zboží, čeká nás globální katastrofa
- 54 % respondentů je pro vysoké zdanění zboží a služeb způsobujících výrazné znečištění, jako jsou vozy typu SUV a letecká doprava.
- 53 % respondentů je pro indexaci cen energií podle spotřeby domácnosti: čím více spotřebujete, tím dražší energii budete mít.
To jsou jen některé z výsledků posledního výročního klimatického průzkumu provedeného v srpnu 2022, které dnes zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). EIB je úvěrovou institucí Evropské unie a největším mnohostranným poskytovatelem úvěrů na projekty v oblasti klimatu na světě.
Po náročném roce, kdy ruská invaze na Ukrajinu vyvolala dosud nevyřešenou energetickou krizi a zrychlila růst inflace po celé Evropě, a po extrémním létě poznamenaném rekordními vlnami veder a sucha si Češi ještě více uvědomili dopady změny klimatu a nutnost urychleně jednat.
Povědomí o změně klimatu a její naléhavost
Zatímco v loňském roce byl za problém číslo jedna považován v Česku covid-19, nyní dominuje finanční krize – tu za svůj hlavní problém označilo 72 % respondentů, ve srovnání se 45 % ve zbytku EU.
Zároveň již 74 % Čechů uvádí, že pociťují dopady změny klimatu na svůj každodenní život.
Pokud jde o řešení energetické a klimatické krize, 71 % respondentů má za to, že pokud v nadcházejících letech drasticky nesnížíme spotřebu energie a zboží, čeká nás globální katastrofa. Zároveň si 76 % respondentů myslí, že vláda jedná příliš pomalu, a pouze 35 % věří, že se České republice podaří do roku 2030 výrazně snížit emise oxidu uhličitého.
Válka na Ukrajině a ekologická transformace
Pouze polovina Čechů (50 %) má za to, že válka na Ukrajině a její dopady na ceny ropy a plynu by měly být impulsem k urychlení ekologické transformace (oproti 66 % v evropském průměru). Je však třeba mít na paměti, že průzkum probíhal v srpnu tohoto roku a že se názory veřejnosti na toto téma mohou rychle vyvíjet.
Na otázku ohledně priorit jednotlivých opatření Češi odpovídají, že by jejich vláda měla upřednostnit rozvoj obnovitelných zdrojů energie (46 %) před zaměřením se na diverzifikaci dodávek energií s cílem předejít přílišné závislosti na jediném dodavateli (36 %).
Úspory energií jsou prioritou spíše pro mladou generaci (27 % Čechů ve věku 15–29 let), než je tomu u průměrné populace (18 %).
Boj proti změně klimatu a řešení vysokých cen energií
Pokud jde o snížení spotřeby energií, většina Čechů by dala přednost vysokému zdanění zboží a služeb způsobujících výrazné znečištění, jako jsou vozy typu SUV a letecká doprava (54 %). Podporují také indexaci cen energií podle spotřeby domácnosti (53 %).
Pokud by Češi měli tuto zimu snížit teplotu ve svých domovech, pouze 20 % z nich by souhlasilo s omezením na 19 °C (o 8 procentních bodů méně, než činí průměr EU – 28 %). Zároveň 22 % Čechů tvrdí, že už teď si nemohou dovolit řádně vytápět svá obydlí.
A konečně co se týče řešení vysokých cen energií, Češi mají za to, že by vláda měla v krátkodobém horizontu zastropovat nebo regulovat ceny plynu, ropy a uhlí (46 %, přičemž mezi sympatizanty krajní levice tento názor zastává 62 % respondentů). O něco méně populární by pak byla jiná opatření, jako je zastropování nebo snížení daní souvisejících s energiemi (30 %).
Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova k tomu uvádí: „Z výsledků klimatického průzkumu EIB za rok 2022 můžeme před konferencí COP27 vyčíst, že Češi považují v boji proti globální energetické a klimatické krizi za prioritu rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie. V rámci EIB již řadu let podporujeme inovativní investice do čisté energie, jako jsou větrné farmy a energeticky úspornější sociální bydlení. Jsme připraveni využít celou škálu našich poradenských a finančních nástrojů, abychom podpořili Českou republiku ve spravedlivé ekologické transformaci energetiky, při které nezapomeneme na žádný region ani skupinu obyvatel.“
Základní informace
O klimatickém průzkumu EIB
Evropská investiční banka uskutečnila svůj pátý klimatický průzkum, v jehož rámci do hloubky zjišťuje, jaký mají lidé názor na změnu klimatu. Cílem tohoto pátého klimatického průzkumu EIB, který proběhl ve spolupráci se společností BVA, jež se specializuje na průzkumy trhu, je zajistit pro účely širší diskuse informace o postojích a očekáváních ohledně opatření v oblasti klimatu. Průzkumu se v srpnu 2022 zúčastnilo více než 28 000 respondentů, přičemž v každé z 30 zemí byl sestaven reprezentativní soubor dotazovaných ve věku 15 let a starších.
O Evropské investiční bance (EIB)
EIB, jejíž akcionáře tvoří 27 členských států Evropské unie, je institucí, která se v rámci Evropské unie specializuje na dlouhodobé financování. Financuje kvalitní investice, které přispívají k cílům Evropské unie. Od roku 2019 urychlila svou transformaci na klimatickou banku tím, že se zavázala počínaje rokem 2025 vyčlenit nejméně 50 % svých finančních prostředků na investice, které přispívají k boji proti změně klimatu a zmírňování jejích dopadů.
O společnosti BVA
Společnost BVA, která se zaměřuje na výzkumy veřejného mínění a konzultační služby, je považována za jednu z nejinovativnějších firem v oblasti průzkumů trhu. V rámci svého zaměření na behaviorální marketing spojuje datovou a sociální vědu. Data jsou v jejím podání inspirací i živým organismem. Společnost BVA je také jedním z více než 40 členů celosvětové nezávislé sítě pro průzkum trhu (WIN), která sdružuje přední světové subjekty v této oblasti.