Druhá část klimatického průzkumu EIB pro období 2022–2023 zkoumá názory obyvatel na změnu klimatu v rychle se měnícím světě. Výsledky aktuálního průzkumu se soustředí na individuální chování občanů a kroky, které podnikají v boji proti změně klimatu.
- 59 % je pro přijetí přísnějších vládních opatření, která by vedla ke změnám osobního chování (75 % osob mladších 30 let).
- 68 % Čechů mladších 30 let uvádí, že při volbě zaměstnání je důležitým kritériem dopad činnosti jejich budoucího zaměstnavatele na klima, a 18 % udává, že se jedná dokonce o hlavní prioritu.
- 57 % Čechů tvrdí, že by byli ochotni platit více za potraviny šetrné ke klimatu.
- 67 % českých respondentů souhlasí s označováním všech potravin ve snaze omezit dopad na klima a životní prostředí.
To jsou některé z dnes zveřejněných výsledků posledního výročního klimatického průzkumu Evropské investiční banky (EIB), který se uskutečnil v srpnu 2022. EIB je úvěrovou institucí Evropské unie a největším mnohostranným poskytovatelem úvěrů na projekty v oblasti klimatu na světě.
Individuální chování a přísnější vládní opatření
V důsledku války na Ukrajině a jejích dopadů, včetně rostoucích cen energií a inflace, výrazně vzrostly obavy ohledně klesající kupní síly obyvatel České republiky. Tato situace zároveň zatlačila do pozadí obavy spojené se změnou klimatu.
Téměř dvě třetiny respondentů (62 %, tj. o 10 procentních bodů méně, než činí průměr EU) jsou nicméně přesvědčeny o tom, že k řešení klimatické krize mohou přispět svým vlastním chováním.
Řada lidí přitom soudí, že důležitou úlohu, pokud jde o změnu individuálního chování obyvatel, může sehrát vláda. Většina Čechů (59 %) je pro přijetí přísnějších vládních opatření, která by vedla ke změnám v chování lidí a přispěla by tak k řešení problémů spojených se změnou klimatu (takováto opatření by uvítalo 75 % respondentů mladších 30 let).
Volba nového zaměstnání
Každý rok dospívají noví lidé do produktivního věku, a při výběru zaměstnavatele tak vzrůstá význam ochrany klimatu. Většina obyvatel (52 %) prohlašuje, že je pro ně důležité, aby jejich budoucí zaměstnavatel ve své činnosti upřednostňoval udržitelnost. Pro 10 % uchazečů o zaměstnání jde dokonce o hlavní prioritu. Z osob mladších 30 let (což jsou obvykle ti, kteří hledají své první nebo druhé zaměstnání) více než dvě třetiny (68 %) uvádějí, že důležitým faktorem při výběru je pro ně udržitelnost, a 18 % udává, že jde o hlavní prioritu.
Omezení individuální spotřeby
Pouze menšina českých respondentů (40 %) by souhlasila se systémem uhlíkového rozpočtu, v jehož rámci by byl účastníkům přidělován pevně stanovený počet ročních kreditů, které by bylo následně možné vynaložit na položky s velkou uhlíkovou stopou (zboží, jež neslouží k uspokojování základních potřeb, letecká doprava, maso atd.). Respondenti mladší 30 let (54 %) upřednostňují zavedení systému uhlíkového rozpočtu více než starší respondenti – takovéto opatření by podpořilo jen 36 % osob starších 30 let. Obecný názor české populace sdílí téměř stejný počet slovenských respondentů (44 %). Naproti tomu by podobný systém uvítalo v Rakousku 54 % respondentů a v Polsku 60 % respondentů.
Označování a ceny potravin
Na výrobu potravin připadá významný podíl emisí skleníkových plynů. 67 % Čechů je pro označování veškerých potravinářských výrobků tak, aby bylo možné identifikovat jejich klimatickou stopu. Díky tomu by bylo pro obyvatele snazší činit udržitelnější rozhodnutí při nákupu potravin. Na Slovensku je tento podíl podobný (64 %), je to však o 11 procentních bodů méně než v Polsku (78 %). 57 % Čechů navíc prohlašuje, že je ochotno platit o něco více za potraviny, které jsou vyráběny lokálně a udržitelnějším způsobem (podobně jako v případě Slováků, kde tento podíl činí 55 %; v Polsku je však tento podíl o 8 procentních bodů vyšší, tedy 65 %). Ochota platit více za potraviny je patrná ve všech příjmových skupinách (v rozmezí od 53 % u respondentů s nižšími příjmy po 62 % u respondentů s vyššími příjmy).
Jiným účinným způsobem snižování emisí skleníkových plynů je omezení spotřeby masných a mléčných výrobků. Pouze menšina Čechů (40 %) by souhlasila s omezením objemu masných a mléčných výrobků, které by si lidé mohli koupit (to je o 8 procentních bodů méně než v případě Rakušanů, kde tento podíl činí 48 %, avšak podobně jako na Slovensku, kde tuto možnost podpořilo 38 % respondentů). Tento negativní postoj se sice vyskytuje ve všech příjmových skupinách, rozdíl je však jasně patrný mezi jednotlivými generacemi, kdy 55 % lidí mladších 30 let – oproti 29 % osob starších 65 let – souhlasí s omezením individuální spotřeby masných a mléčných výrobků.
Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova říká: „Výsledek klimatického průzkumu EIB ukazuje, že Češi jsou ochotnější pomáhat v boji proti změně klimatu individuálně. Jakožto klimatická banka EU tento vstřícný postoj vítáme. Naším úkolem je umožnit lidem bojovat proti klimatické krizi a financujeme proto ‚zelené‘ služby, jako je udržitelná doprava, energie z obnovitelných zdrojů a energeticky účinné budovy. V roce 2022 jsme v České republice podpořili takové ekologické projekty částkou ve výši 970 milionů eur. Prostřednictvím finančních i poradenských služeb budeme i nadále prosazovat projekty a iniciativy, které urychlují ekologickou transformaci, a hledat inovativní možnosti, jak přispět k budoucí prosperitě, kdy nebude nikdo opomenut.“
O klimatickém průzkumu EIB
Evropská investiční banka (EIB) nyní uskutečnila svůj pátý výroční klimatický průzkum, v jehož rámci do hloubky zjišťuje názory lidí na změnu klimatu. Cílem tohoto průzkumu, který proběhl ve spolupráci se společností BVA, jež se specializuje na průzkumy trhu, je podpořit širší diskusi informacemi o postojích a očekáváních obyvatel v oblasti ochrany klimatu. Průzkumu se v srpnu 2022 zúčastnilo více než 28 000 respondentů, přičemž v každé ze 30 zúčastněných zemí byl sestaven reprezentativní soubor dotazovaných ve věku 15 let a starších.
O Evropské investiční bance
Evropská investiční banka (EIB) je institucí Evropské unie (EU), která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů a kterou vlastní členské státy EU. Skupina EIB přijala klimatický plán, který jí má pomoci splnit ambiciózní cíl, jímž je podpořit v nadcházejícím desetiletí do roku 2030 částkou ve výši 1 bilionu eur investice do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a zároveň již do roku 2025 poskytnout více než 50 % svého financování na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. Součástí tohoto plánu je sladění všech nových operací skupiny EIB s cíli a zásadami Pařížské dohody od začátku roku 2021.
EIB Global je nový specializovaný útvar skupiny EIB, který se zaměřuje na zvyšování dopadu mezinárodních partnerství a financování rozvoje. EIB Global je navržen tak, aby spolu s ostatními rozvojovými finančními institucemi a občanskou společností podporoval silné a cílené partnerství v rámci týmu Evropa. EIB Global přibližuje skupinu EIB místním obyvatelům, společnostem a institucím prostřednictvím našich kanceláří po celém světě.
O společnosti BVA
Společnost BVA, která se zaměřuje na výzkumy veřejného mínění a konzultační služby, je považována za jednu z nejinovativnějších firem v oblasti průzkumů trhu. V rámci svého zaměření na behaviorální marketing spojuje datovou a sociální vědu. Data jsou v jejím podání inspirací i živým organismem. Společnost BVA je také jedním z více než 40 členů celosvětové nezávislé sítě pro průzkum trhu (WIN), která sdružuje přední světové subjekty v této oblasti.