Ostrava je město pověstné svým pragmatismem a o místních je známo, že jsou upřímní a jdou do všeho naplno. Když sem poprvé přijel ředitel místní filharmonie Jan Žemla, okamžitě ho tento přímočarý přístup uchvátil. Žemla věří v transformativní sílu hudby, a proto se nechal inspirovat duchem města k tomu, aby rozjel nový projekt – projekt, který vlije nový život do ostravské kultury.
Janáček Philharmonic Orchestra
Na samém počátku stálo Žemlovo zjištění, že orchestr zkouší v Domě kultury, který se poprvé otevřel veřejnosti na počátku 60. let. „Budova byla technicky na hraně a vyžadovala rekonstrukci,“ vzpomíná Žemla. „Trpěla celou řadou technických závad, například špatnými rozvody elektřiny a vody, a bylo zde proto obtížné hrát a zkoušet. Nejhorší ale bylo, že tu chyběla akustika, kterou orchestr nutně potřebuje.“
Žemla si uvědomil, že renomovaná Janáčkova filharmonie potřebuje nový domov, a začal hledat podporu u místních úřadů. Nastartoval tak renovaci Domu kultury a jeho rozšíření o nový koncertní sál. V nových prostorách se bude snoubit současný přístup k akustice s památkovou ochranou, k dispozici bude sál s kapacitou 1 300 míst a zázemí zde naleznou i kulturní a vzdělávací aktivity.
„Naším cílem je vytvořit něco, co bude nejen sloužit místním, ale zároveň to upevní pozici Ostravy na kulturní mapě Evropy,“ podotýká Žemla.
Evropská investiční banka projekt podporuje částkou ve výši 2 miliard korun (84 milionů eur) ve formě úvěru poskytnutého městu Ostrava, který byl podepsán v červenci roku 2024. Tato částka má pomoci proměnit město v pulzující moderní metropoli s bohatou kulturou.
- Přečtěte si více o nových vlacích pro moderní nákladní železniční dopravu v Česku, díky nimž vznikají nová pracovní místa a zlepšuje se dostupnost odlehlých regionů.
Nový domov
Janáčkova filharmonie Ostrava patří k předním symfonickým orchestrům v České republice. Orchestr nesoucí jméno slavného skladatele Leoše Janáčka, rodáka z Ostravska, v minulosti spolupracoval s významnými dirigenty a skladateli, jako byli Igor Stravinskij, Sergej Prokofjev nebo Paul Hindemith. I dnes je chloubou regionu a jeho obyvatel.
Pokud jde o návrh nového koncertního sálu, Žemla společně s místními úřady pátral po něčem, co by zachytilo podstatu orchestru i jeho význam pro město. Nakonec uspěli u významného světového architekta Stevena Holla, který se netají svým vřelým vztahem k hudbě.
„Steven přišel s myšlenkou, že orchestr sám je hudebním nástrojem, uloženým v sále jako v pouzdře,“ líčí ředitel. „Pouzdro chrání jemný a citlivý nástroj – a stejnou službu zajistí i budova pro orchestr.“
Uspořádání nového koncertního sálu napodobuje organické tvary pouzdra hudebního nástroje. Je tak patrné, že se Holl nechal inspirovat jak hudbou, tak architekturou. Jeho návrh inovativního interiéru s perforovanými dřevěnými panely a akustickým reflektorem vytváří prostor, který rezonuje s logikou hudby.
Prostory mají fungovat hlavně jako koncertní sál, zároveň však nabídnou všestranné divadelní zázemí a své místo zde najdou i různé kulturní a vzdělávací aktivity. „Budou zde divadelní sály, edukační centra a prostory pro společenské akce. Budova tak bude žít po celý den, nejen během koncertů,“ dodává Žemla.
Podpora přechodového regionu
Vytvořit nejmodernější koncertní sál a současně rekonstruovat mohutný Dům kultury z 60. let není nic snadného. Takový úkol si žádá značné finanční prostředky, pečlivé plánování a mnoho času.
K realizaci ambiciózních plánů přispívá zásadní měrou i Evropská investiční banka, jež tak podporuje rozvoj města a regionální soudržnost. Projekt je rovněž financován z grantu ve výši 500 milionů korun (€21 milionů eur), který pochází z úvěrového nástroje Evropské unie pro veřejný sektor a byl poskytnut v rámci mechanismu spravedlivé transformace. Vedle toho projekt čerpá finance z obecních, regionálních a národních zdrojů.
„Z hlediska České republiky se jedná o stěžejní projekt. Stane se totiž precedentem pro další podobné realizace po celé zemi,“ popisuje Peter Chovan, který se na dohodě podílel jako úvěrový pracovník Evropské investiční banky.
Ostrava tak získala možnost zajistit potřebné financování, které konečně umožní výstavbu koncertního sálu, o nějž město usiluje již přes 150 let.
- Přečtěte si více o tom, jak finští učitelé využívají přelomové architektonické řešení na podporu školní výuky a jak se od nich mohou učit ostatní země.
Nový tlukot někdejšího „ocelového srdce republiky“
Černá Ostrava, nebo také „ocelové srdce republiky“, tak se kdysi městu přezdívalo pro jeho bohaté dědictví v oblasti průmyslu a hornictví. Po uzavření dolů v 90. letech začalo město hledat novou identitu. „Nejde tu jen o pouhou výstavbu koncertního sálu,“ vysvětluje Kamil Dörfler, specialista Evropské investiční banky na rozvoj měst, který sehrál zásadní roli ve vývoji tohoto projektu. „Jde o vytyčení nového směru, kterým se bude Ostrava ubírat – zachová si své kulturní dědictví a zároveň bude hledět do budoucnosti.“
Artchitechtuul
O takové transformaci se často mluví jako o „Bilbao efektu“, kdy jediná ikonická stavba podnítí obnovu celého města a změní jeho charakter. Investicemi do kulturní infrastruktury usiluje Ostrava o obnovu své ekonomiky a kulturního prostředí, podobně jako se to podařilo Bilbau s proslulým Guggenheimovým muzeem.
„Ostravě a celému regionu to přináší obrovský společenský a ekonomický potenciál,“ říká Žemla. „Lidé se mě všude ptají na nový koncertní sál a vyjadřují zároveň podiv nad nápadem postavit v centru Ostravy něco tak futuristického. Svým způsobem to bude naše Sagrada Família.“
- Přečtěte si více o investicích do městského rozvoje v portugalském Loures, které mají podpořit adaptaci na změnu klimatu a sociální bydlení.
