- Za posledních deset let se v regionu CESEE zdvojnásobil počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje a zároveň vzrostly investice do duševního vlastnictví z 10 % na 12 %
- Růst produktivity, který je klíčový pro posílení konkurenceschopnosti regionu, předstihl hodnoty dosažené v severní a západní části EU. Poslední vývoj však vykazuje známky zpomalení
Na konferenci Invisso ve Vídni představila Evropská investiční banka (EIB) v rámci diskusí o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU komplexní pracovní dokument o stavu inovací v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Dokument ilustruje významný pokrok, jehož se podařilo v tomto regionu za posledních deset let dosáhnout, pokud jde o posilování kapacit pro inovace. Zároveň řeší přetrvávající problémy, které ohrožují růst a konkurenceschopnost regionu.
Region CESEE čelí řadě potíží, jež brzdí stimulaci inovací. Mnoho z nich se nicméně vyskytuje i v jiných částech EU. Mezi tyto problémy a s nimi spojené výzvy patří zvyšování dostupnosti dovedností potřebných pro inovace, zajištění dostatečného rizikového kapitálu, zavádění nejmodernějších technologií a zároveň zlepšování celkového podnikatelského prostředí. Nedostatek pracovních sil již vede některé firmy k přesunu jejich aktivit v oblasti inovací ze severních a západních částí Evropské unie do regionu CESEE a v rámci tohoto regionu pak do jeho méně rozvinutých oblastí.
„Konvergence vyžaduje významnou podporu investic do inovací v regionu CESEE, včetně posilování výzkumu a vývoje a zvyšování kvalifikace pracovníků. Proto jsme se v EIB zavázali podporovat inovační prostředí v jednotlivých zemích regionu,“ uvedl viceprezident EIB Kyriacos Kakouris. „Zásadní význam z hlediska překonávání překážek pro inovace a zajištění konkurenceschopnosti regionu v celosvětovém měřítku má naše spolupráce s místními aktéry a mezinárodními partnery z veřejného i soukromého sektoru.“
Z pracovního dokumentu vyplývá, že podniky v regionu CESEE zdvojnásobily v uplynulém desetiletí počet svých zaměstnanců v oblasti výzkumu a vývoje a zároveň navýšily investice do duševního vlastnictví z 10 % na 12 %. Krom toho zde byl růst produktivity práce v posledním desetiletí (1,9 % ročně) výrazně vyšší než v severní a západní Evropě. Ekonomiky zemí CESEE se však stále potýkají s vážným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Navíc je v tomto regionu usazeno pouze osm z 2 500 největších světových investorů do výzkumu a vývoje. Samotné Německo podalo v roce 2023 u Evropského patentového úřadu téměř 25 000 patentových žádostí (oproti pouhým 1 600 v regionu CESEE).
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že výdaje na výzkum a vývoj jsou v regionu CESEE přibližně poloviční ve srovnání se severní a západní částí EU, přičemž podniky ve střední, východní a jihovýchodní Evropě vynakládají na výzkum a vývoj pouze 0,8 % HDP, ve srovnání s 1,8 % v ostatních regionech. Inovační aktivity se v CESEE z velké části soustředí do zpracovatelského průmyslu, inovačních a komunikačních technologií (IKT) a farmaceutického průmyslu. Zároveň zde existují značné rozdíly mezi firmami a geografickými oblastmi. Růst produktivity v regionu sice předčil růst v severní a západní části EU, poslední vývoj však vykazuje známky zpomalení. „Podpora inovací je klíčová jednak z hlediska zvyšování životní úrovně, jednak z pohledu posilování konkurenceschopnosti regionu CESEE,“ uvedla hlavní ekonomka EIB Debora Revoltella. „Naše zjištění podtrhují nutnost uplatňovat cílená politická opatření, jež zvýší dostupnost kvalifikovaných pracovních sil a zajistí dostatek rizikového (například rozvojového) kapitálu. To vše je pak nezbytné pro podporu růstu založeného na inovacích a modernizaci růstového modelu regionu.“
Přehledy uvedené v tomto dokumentu ilustrují charakteristiky jednotlivých zemí z hlediska inovací a dokládají, jak významně se na růstu HDP v zemích CESEE podílejí odvětví náročná na výzkum.
Pracovní dokument byl vypracován v rámci společné studie Oesterreichische Nationalbank (OeNB), Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw) a Evropské investiční banky (EIB) o konkurenceschopnosti zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy; je k dispozici v angličtině zde:.
Základní informace
Evropská investiční banka (EIB) je instituce Evropské unie vlastněná jejími členskými státy, která poskytuje dlouhodobé úvěry. Financuje investiční projekty, které přispívají k plnění cílů unijních politik. Projekty EIB zvyšují konkurenceschopnost, podporují inovace, prosazují udržitelný rozvoj, posilují sociální a územní soudržnost a podporují spravedlivý a rychlý přechod ke klimatické neutralitě.
Skupina EIB, jejíž součástí je také Evropský investiční fond (EIF), podepsala v roce 2023 nové financování v celkové výši 88 miliard eur, určených pro více než 900 projektů. Očekává se, že tyto závazky mobilizují investice ve výši přibližně 320 miliard eur, které podpoří 400 000 společností a 5,4 milionu pracovních míst.
Všechny projekty financované skupinou EIB jsou v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu. Skupina EIB nefinancuje investice do fosilních paliv. Jsme na dobré cestě ke splnění našeho závazku podpořit v desetiletí do roku 2030 investice do udržitelnosti v oblasti klimatu a životního prostředí ve výši 1 bilionu eur, jak jsme se zavázali v klimatickém plánu banky. Více než polovina ročních finančních prostředků poskytnutých skupinou EIB je určena na projekty, jež přímo přispívají ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ke zdravějšímu životnímu prostředí.
Přibližně polovina finančních prostředků EIB v rámci Evropské unie směřuje do regionů soudržnosti, v nichž je příjem na obyvatele nižší. To podtrhuje závazek banky přispívat k inkluzivnímu růstu a sbližování životní úrovně.