Evropský fond pro strategické investice (EFSI) mobilizoval od července 2015 v celé EU dodatečné investice ve výši 335 miliard EUR. Junckerův plán má evidentní dopad na hospodářství EU a revolučním způsobem změnil financování inovací v Evropě.
Evropská komise a skupina Evropské investiční banky (EIB) splnily svůj závazek mobilizovat 315 miliard EUR dodatečných investic v rámci investičního plánu pro Evropu, Junckerova plánu. Na základě rozpočtové záruky Evropské unie a vlastních zdrojů ze skupiny EIB bylo schváleno 898 akcí, které by měly aktivovat investice ve výši 335 miliard EUR ve všech 28 členských státech EU. To je více než původní cíl ve výši 315 miliard EUR, který byl stanoven v roce 2015, kdy byl EFSI zřízen, což pomohlo odstranit nedostatek investic, jenž se projevil v důsledku finanční a hospodářské krize. Lepší přístup k financování by mělo využít 700 000 malých a středních podniků. Vzhledem k úspěchu EFSI se Evropská rada a Evropský parlament v loňském roce dohodly na prodloužení doby jeho trvání a zvýšení jeho kapacity na 500 miliard EUR do konce roku 2020.
Předseda Komise Jean-Claude Juncker prohlásil: „Junckerův plán se osvědčil. Překročili jsme původní investiční cíl ve výši 315 miliard EUR a Evropský fond pro strategické investice by měl do roku 2020 v EU vytvořit 1,4 milionu pracovních míst a zvýšit HDP o 1,3 %. Financujeme projekty, které by se bez podpory EFSI neobešly, a všechny bez dalšího zadlužení: dvě třetiny těchto investic pocházejí ze soukromého sektoru. Od financování rekvalifikačních kurzů pro uprchlíky ve Finsku přes obnovitelné zdroje energie v Řecku po zemědělství v Bulharsku – budeme nadále využívat rozpočet EU na to, k čemu se hodí nejlépe: k podněcování růstu.“
Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl: „Dnešní milník prokazuje, že EU je v čele, pokud jde o využívání soukromých finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely. Přijetím tržně orientovaného přístupu a strategickým využíváním rozpočtu EU jsme podpořili stovky inovativních investičních projektů a pomohli tisícům malých podniků v rozvoji. Výsledkem je, že se zvýšila konkurenceschopnost Evropy a po celé EU bylo vytvořeno nebo zachováno nejméně 750 000 pracovních míst. Díky investičnímu plánu a úsilí, se kterým členské státy provedly vnitrostátní strukturální reformy, jsou vyhlídky v oblasti investic v Evropě velmi nadějné.“
Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky, řekl: „Rád říkám, že EIB je poslem dobrých zpráv, ale na dnešní úspěch jsem obzvláště hrdý. Dokázali jsme to, co před třemi lety mnozí označovali za nemožné. Aktivovat 315 miliard EUR na nové další investice – většinou ze soukromého sektoru – se nikdy nejevilo jako lehký úkol. Ale dokázali jsme, že díky vynikající spolupráci mezi EIB a Evropskou komisí, pomoci a podpoře Rady i Evropského parlamentu a zkušenostem, univerzálnosti a obětavosti EIB toho lze dosáhnout. V posledních třech letech došlo ke změně způsobu, jakým Evropa financuje své priority. Nyní máme klíč k tomu, jak se zapojením soukromých investic účinněji využít omezených veřejných zdrojů ve prospěch hospodářství a občanů EU. Mnoho lidí dnes považuje Junckerův plán za vítězství.“
Pracovní místa a růst
Hospodářský odbor EIB a Společné výzkumné středisko Komise (JRC) odhadují, že díky akcím EFSI se podařilo vytvořit nebo udržet již více než 750 000 pracovních míst, přičemž se tento počet oproti základnímu scénáři má do roku 2020 zvýšit na 1,4 milionu pracovních míst. Kromě toho výpočty ukazují, že díky Junckerově plánu se již zvýšil HDP EU o 0,6 % a do roku 2020 se má zvýšit o 1,3 %. Dvě třetiny získané částky ve výši 335 miliard EUR pocházejí ze soukromých zdrojů, což znamená, že EFSI rovněž splnil svůj cíl mobilizovat soukromé investice.
Měřeno velikostí hospodářství je největší dopad znatelný v zemích, jež byly těžce zasaženy krizí, tj. na Kypru, v Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku. I když je dopad přímých investic v těchto zemích obzvláště vysoký, z výpočtů vyplynulo, že regiony zahrnuté do politiky soudržnosti (většinou v zemích východní Evropy) budou pravděpodobně z dlouhodobého účinku těžit více.
Co bylo v rámci Junckerova plánu financováno?
Junckerův plán umožňuje skupině EIB financovat akce, které jsou rizikovější než její průměrné investice. Projekty podporované z EFSI jsou často vysoce inovativní, jsou prováděny malými společnostmi bez úvěrové historie, nebo se v jejich rámci sdružují menší potřeby infrastruktury podle odvětví a zeměpisné polohy. Podpora takových projektů vyžadovala, aby skupina EIB vytvořila nové finanční produkty, například rizikový dluh s kapitálovými znaky nebo investiční platformy. Co je však důležité, Junckerův plán Evropské investiční bance také umožňuje, aby schválila větší počet projektů, než by bylo možné bez záruky EU, jakož i oslovit nové klienty: tři ze čtyř klientů, kteří získají podporu z EFSI, jsou pro banku noví. To dokazuje, že Junckerův plán přinesl skutečně něco navíc.
Díky podpoře z EFSI investovaly EIB a její přidružená společnost pro financování malých podniků – Evropský investiční fond (EIF) do 898 akcí a poskytly rizikové financování 700 000 malých a středních podniků v celé řadě odvětví ve všech 28 členských státech EU. V poměru k HDP nejvíce z investic aktivovaných z EFSI získaly Řecko, Estonsko, Litva, Bulharsko a Finsko. Jako příklady lze uvést inovativní řešení v oblasti zdravotní péče ve Španělsku, oběhové hospodářství v České republice a produkci potravin v Řecku. Informativní přehledy podle zemí a odvětví poskytují podrobnější informace a další příklady projektů.
Jaký přínos má Junckerův plán pro občany a podniky?
Kromě financování inovativních projektů a nových technologií podpořil Junckerův plán další cíle EU, např. v oblasti digitální, sociální a dopravní politiky. Díky EFSI:
- má dalších 15 milionů domácností přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení
- bylo postaveno nebo zrenovováno více než 500 000 jednotek sociálního a dostupného bydlení
- 30 milionů Evropanů má přístup k lepším zdravotním službám
- 95 milionů cestujících ročně profituje z lepší železniční a městské infrastruktury
- 7,4 milionu domácností je zásobováno obnovitelnou energií
Další informace včetně úplného přehledu přínosů jsou obsaženy ve výroční zprávě Evropské investiční banky o její činnosti v rámci EU za rok 2017.
Poradenské služby a místo pro on-line setkávání
Dalším důležitým cílem Junckerova plánu je pomoc při rozjezdu projektů. Evropské centrum pro investiční poradenství poskytuje technickou pomoc a poradenství pro nově vznikající projekty. Od zahájení činnosti v roce 2015 zpracovalo toto centrum více než 770 žádostí navrhovatelů projektů ve všech zemích EU. Do plánu EFSI bylo již zahrnuto více než 50 projektů v rámci centra. Jedním z nich byl rozvoj projektu sociálního bydlení v polské Poznani. Projekt, na nějž byla rovněž poskytnuta půjčka s podporou EFSI ve výši 42 milionů EUR, umožní výstavbu a rekonstrukci bytů pro přibližně 3 000 osob.
Kromě toho bylo k červenci 2018 na Evropský portál investičních projektů – což je místo pro on-line setkávání navrhovatelů projektů a investorů – předloženo více než 700 projektů. Dosud jich bylo zveřejněno nejméně 400, přičemž pokrývají více než 25 odvětví s vysokým ekonomickým potenciálem. Podle průzkumu provedeného v roce 2017 mezi navrhovateli projektů na portálu projevili investoři zájem o 80 % projektů, mj. navrhovatele projektů Ecoduna v Rakousku, PLD Spaceve Španělsku a Acellere v Německu.
Souvislosti
Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán) byl zahájen v listopadu 2014 a jeho účelem je zvrátit klesající trend nízké úrovně investic a nasměrovat Evropu k hospodářskému oživení. Očekává se, že akce schválené v rámci Evropského fondu pro strategické investice, který je součástí Junckerova plánu, aktivují k červenci 2018 investice ve výši 335 miliard EUR. Lepší přístup k financování by mělo využít přibližně 700 000 malých a středních podniků. Dne 12. prosince 2017 se Evropský parlament a členské státy dohodly na přijetí nařízení, díky němuž by se do konce roku 2020 měl posílit EFSI a rozšířit investiční cíl na 500 miliard EUR. Nové nařízení EFSI 2.0 vstoupilo v platnost 30. prosince 2017.
EIB, Komise a poradní centrum i nadále podporují využívání investičních platforem; investičních facilit, které sdružují menší a/nebo rizikovější projekty podle zeměpisné polohy nebo odvětví. To přispívá k lepšímu sdílení rizik, usnadňuje přilákání soukromých investorů a nakonec uvolnění financování jednotlivých projektů. K červnu 2018 bylo schváleno 41 investičních platforem, které by měly mobilizovat investice ve výši přes 34,8 miliardy EUR.
Nezávislé hodnocení EFSI zveřejněné v červnu 2018 dospělo k závěru, že záruka EU je účinný způsob, jak zvýšit objem rizikovějších akcí ze strany EIB, a že ve srovnání s evropskými grantovými programy se tak spotřebovává méně rozpočtových zdrojů. Zdůrazňuje, že podpora ze strany EIB má pro navrhovatele klíčový význam, jelikož vůči trhu funguje jako určitá záruka, což usnadňuje budoucí získávání finančních prostředků. Dále také zdůrazňuje, že je třeba pokračovat ve zlepšování přístupu k finančním prostředkům na inovace a posílit synergie s ostatními programy financování EU.
Dne 6. června předložila Komise návrh na pokračování Junckerova plánu v příštím víceletém finančním rámci: Program InvestEU.
Další informace
Informativní přehledy podle zemí a odvětví
Úplný seznam projektů EFSI EIB
Internetové stránky Junckerova plánu
Program InvestEU na Twitteru: #InvestEU
