Evropská investiční banka má v plánu zvýšit podporu určenou ekonomicky slabším regionům EU a zaměřit se při tom na přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Soudržnost a opatření proti změně klimatu totiž musí jít ruku v ruce.
Právě řada chudších regionů Evropy patří mezi oblasti, které jsou dopadům změny klimatu vystaveny nejvíce. Současně však čelí možným nepříznivým důsledkům přechodu na zelenou, digitální ekonomiku s nulovými emisemi, kterou potřebujeme, abychom dokázali bránit globálnímu oteplování. Ve státech jižní Evropy, tj. Řecku, Španělsku či Itálii, jejichž podnebí je již tak dost teplé, bude mít další zvyšování teplot dopad na zemědělství a povede k častějšímu výskytu takových živelních katastrof, jako byly ničivé lesní požáry letos v létě. Odklon od uhlí, jenž je nezbytný pro snížení emisí CO2 vedoucích ke změnám klimatu, obzvlášť tvrdě zasáhne řadu regionů na východě Evropy a rovněž komunity a odvětví v zemích, jako je Polsko či mé rodné Bulharsko, jež jsou na této surovině závislé.
Vzhledem k těmto dvěma vzájemně protikladným procesům musíme investice v těchto zemích zaměřit na budování nového typu ekonomiky, která bude mít udržitelný charakter. Velký podíl investic v chudších zemích Evropské unie v minulosti směřoval do infrastruktury, jako jsou dálnice a železnice, ve snaze usnadnit obchodování a podpořit tak růst. Pokud se však máme existenční hrozbě změny klimatu postavit a spravedlivým způsobem přejít na moderní, digitální a nízkouhlíkovou ekonomiku, musí se způsob, jakým investujeme finanční prostředky, vyvíjet. Stanovených cílů v oblasti ochrany klimatu nedosáhneme, pokud všem nepomůžeme s úhradou nákladů na ekologickou transformaci, přičemž musíme rovněž řešit relativně nedostatečné investice do ochrany klimatu a udržitelnosti v ekonomicky slabších regionech EU.
Z tohoto důvodu Evropská investiční banka přehodnocuje svůj přístup a vydává nový orientační dokument o svých investicích v regionech soudržnosti Evropské unie. Naším cílem je zvýšit podíl úvěrů, jež v těchto regionech poskytujeme, na 45 % celkového objemu našich úvěrů. Zároveň podporu rozšiřujeme na všechny regiony, jejichž hospodářský rozvoj nedosahuje průměru EU.
Mezi úkoly, jež si EIB při svém založení vytyčila, patří využívání veřejných financí ke vzájemnému sbližování v rámci EU. V průběhu posledního sedmiletého rozpočtového období EU (2014-2020) tvořily projekty v regionech soudržnosti až 30 % úvěrů EIB (124 miliard eur) a tyto investice se již významným způsobem vyplatily. Naše interní modely ukazují, že úvěry, jež jsme v regionech soudržnosti v tomto období poskytli, zvýší růst přinejmenším o půl procentního bodu a zaměstnanost nejméně o dvě desetiny procentního bodu ročně – a to po dobu příštích třiceti let!
Jako ministryně pro místní rozvoj a ředitelka řídicího orgánu pro regionální rozvoj v Bulharsku jsem v minulosti byla přímým svědkem toho, jak významný může být dopad politik soudržnosti na regionální komunity. Ke zvýšení objemu investic a jejich urychlení přispívají finanční nástroje, jejichž zavádění EIB podporuje. Jedná se například o iniciativu JESSICA (společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí), která představovala jeden z prvních takovýchto nástrojů vytvořených Evropskou komisí a zaváděných členskými státy za podpory EIB. Skupina EIB dnes rovněž poskytuje finanční a poradenské kapacity na podporu členských států při efektivním a udržitelném zavádění nástroje pro oživení a odolnost a dále mechanismu pro spravedlivou transformaci.
Méně rozvinuté regiony se nacházejí především ve střední a východní Evropě a rovněž v Portugalsku, Řecku a na jihu Itálie a Španělska, přičemž se jedná buď o regiony s nízkými příjmy, regiony dohánějící vyspělé ekonomiky či regiony s dlouhou historií slabého růstu. K nim musíme připočíst i dříve bohaté průmyslové regiony, jež se jen obtížně vyrovnávají s globalizací a technickými změnami a s přechodem na udržitelnou ekonomiku.
Díky našemu novému přístupu bude méně rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU, věnována větší pozornost a bude do nich směřovat až 23 % celkových úvěrů, které v EU do roku 2025 poskytneme. Za novou zranitelnou skupinu označila Evropská komise regiony se střední úrovní příjmu (75-100 % průměru EU), označované jako tzv. přechodové regiony. Přechodové regiony, jež lze nalézt například ve Francii, Španělsku, Finsku a Nizozemsku, potřebují cílenou podporu k řešení problémů, jako je závislost na výrobě využívající jednoduché technologie, rostoucí jednotkové náklady práce, relativně nízké vzdělání a pokles zaměstnanosti v průmyslu.
Jako klimatická banka EU jsme přesvědčeni, že náš nový úkol v oblasti soudržnosti a naše ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu nejsou ve vzájemném rozporu, ale že jsou mezi nimi naopak pouze synergie a překryvy. Jdou spolu ruku v ruce, neboť ve snaze o záchranu klimatu neuspějeme, pokud všechny neujistíme, že nikoho neponecháme stranou. Musíme mít také na paměti, že náklady spojené s ekologickou transformací jsou jen zlomkem katastrofálních nákladů, které by nás čekaly, pokud bychom hrozbu změny klimatu neřešili. Proto jsme přesvědčeni, že budeme schopni do roku 2025 zvýšit objem úvěrů poskytovaných regionům soudržnosti a zvýšit podíl úvěrů na ochranu klimatu na 50 %, což je cíl, o jehož naplnění usilujeme již od listopadu 2019.
Toho můžeme dosáhnout pečlivým zacílením projektů, jež podporujeme, s tím, že se zaměříme na prioritní oblasti opatření na ochranu klimatu v těchto regionech, jimiž jsou čistá, bezpečná a propojená mobilita, energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, voda a odpadní vody a dále průmysl, oběhové hospodářství, potraviny a zemědělství. Naše poradenské služby mohou pomoci zvyšovat povědomí o této problematice, připravovat strategie a projekty a rozvíjet administrativní kapacity a mohou rovněž přispět k vyřešení nedostatku finančních prostředků, který pro tyto investice představuje hlavní překážku.
Potenciální ohrožení pracovních míst a některých odvětví v důsledku digitální transformace a automatizace je občas zastíněno dramatickými změnami, jež dekarbonizace vyžaduje. Regiony soudržnosti však rovněž vykazují značné strukturální nedostatky, pokud jde o činnosti a dovednosti v digitální sféře a na poli inovací. Podle našeho průzkumu týkajícího se investic za rok 2020 se 63 % společností v méně rozvinutých regionech Evropy nezabývá žádnou inovační činností. I podíl velkých firem, jež se inovacím věnují, je v nich výrazně nižší než ve zbytku Evropy (39 % oproti 52 %). Abychom tyto regiony motivovali k inovacím, přispěli ke zvyšování úrovně jejich příjmů a pomohli jim přizpůsobit se digitální transformaci, potřebujeme nové strategie.
V rámci našeho nového přístupu k soudržnosti chceme tento problém řešit tak, že budeme společnostem se střední tržní kapitalizací v méně rozvinutých regionech pomáhat se zaváděním osvědčených technologií a s výzkumem a vývojem. Společnosti se střední kapitalizací jsou obzvláště důležité z toho důvodu, že podle výzkumů mají silný pozitivní vliv na komunity, v nichž působí. Přístup těchto společností k finančním prostředkům rovněž pomůžeme zlepšit tím, že jim budeme poskytovat úvěry jak přímo, tak i prostřednictvím programů, jež zprostředkováváme.
Účelem těchto našich aktivit však v konečném důsledku není jen pomáhat regionům soudržnosti. Naší snahou je sbližování obyvatel Evropy a posilování jednoty Evropské unie.
