Podle průzkumu EIB vědí Češi starší 30 let o změně klimatu víc než mladší ročníky

• Informace, které lidem obecně chybí: Češi vědí o příčinách a důsledcích změny klimatu, ale pokud jde o znalost jejich řešení, je zde prostor pro zlepšení. Podobně jako ve většině unijních zemí ani v České republice velká část respondentů nevěděla, že pomoci v boji proti změně klimatu může například snížení maximální rychlosti na silnicích (85 %) nebo lepší zateplení budov (68 %).

---

Mezigenerační propast

Znalosti obyvatel o změně klimatu se liší v závislosti na různých sociodemografických ukazatelích. Jednu z nejmarkantnějších korelací představuje věk. Respondenti starší 30 let v České republice dosáhli vyššího skóre než lidé ve věku 20–29 let (celkové skóre 6,54 oproti 5,49). V některých oblastech jsou pak rozdíly mezi těmito věkovými skupinami značné.

• Generační propast je zvláště patrná v pochopení definice a příčin změny klimatu (6,11 bodu u lidí starších 30 let oproti 5,25 bodu u osob ve věku 20–29 let).
• Tento rozdíl je obzvlášť výrazný u druhého dílčího indexu týkajícího se důsledků změny klimatu (6,71 bodu u respondentů starší 30 let oproti 4,93 bodu u lidí ve věku 20–29 let).
• Rozdíl ve skóre je pak menší, pokud jde o otázku, jak lze proti změně klimatu bojovat (4,70 bodu u osob starších 30 let oproti 4,48 bodu u respondentů ve věku 20–29 let).

CELKOVÁ POPULACE

Jak dobře lidé rozumí příčinám změny klimatu?

První dílčí index se zaměřuje na definici a příčiny změny klimatu. V této oblasti si Češi vedli dobře, i když se umístili mírně pod průměrem EU (7,00/10 bodů oproti 7,21/10).

• Pokud jde o definici změny klimatu, více než dvě třetiny (68 %) respondentů zvolily správnou definici („Dlouhodobý posun v globálních klimatických vzorcích“), zatímco pouze 8 % považuje změnu klimatu za podvod.
• Stejně tak 69 % osob ví, že hlavními příčinami změny klimatu je lidská činnost, jako je odlesňování, zemědělství, průmysl a doprava.
• Téměř třetina respondentů se přitom ohledně příčin mýlila (21 % měla za to, že změna klimatu je způsobena extrémními přírodními jevy, jako jsou sopečné erupce a vlny veder, a 9 % se domnívalo, že příčinou je ozónová díra).
• Jako tři největší světové producenty skleníkových plynů většina Čechů (74 %) správně uvádí Spojené státy, Čínu a Indii.

Nakolik si lidé uvědomují důsledky změny klimatu?

U otázek týkajících se důsledků změny klimatu Češi dosahují bodového hodnocení 6,95/10, což je výrazně pod unijním průměrem (7,65/10).

• 78 % z nich ví, že tato změna má negativní dopad na lidské zdraví (může například vést k vyšší koncentraci znečišťujících látek v ovzduší, jako jsou přízemní ozon a prachové částice).
• 74 % respondentů také správně uvedlo, že změna klimatu zhoršuje hlad ve světě, protože ovlivňuje výnosy plodin v důsledku extrémního počasí.
• Pokud jde o vliv změny klimatu na hladinu moří, 63 % Čechů sice správně odpovědělo, že hladina světových moří stoupá, ale více než třetina (37 %) se mýlí: konkrétně 18 % respondentů uvedlo, že klesá, a 19 % uvedlo, že změna klimatu nemá na hladinu moří žádný konkrétní vliv.
• Většina (62 %) českých respondentů si uvědomuje dopad změny klimatu na migraci, kdy dochází k nárůstu nuceného vysídlování po celém světě.

Znalosti způsobů boje proti změně klimatu se různí

V posledním dílčím indexu získali čeští respondenti známku 4,42/10, tedy více než unijní průměr 4,25/10, což zároveň ve srovnání s ostatními dvěma zkoumanými oblastmi svědčí o tom, že jejich znalost opatření pro zmírnění změny je výrazně nižší. To odpovídá všeobecnému trendu ve všech zemích EU, které v této oblasti získaly většinou nízké bodové hodnocení.

• Většina Čechů (69 %) ví, že ke zmírnění změny klimatu může přispět používání recyklovatelných výrobků.
• 58 % respondentů (což je však o 7 procentních bodů pod průměrem EU) také správně uvedlo, že používání veřejné hromadné dopravy místo individuální automobilové dopravy je krok správným směrem.
• Pouze třetina respondentů (32 %, tj. o 12 procentních bodů méně ve srovnání s průměrem EU) si však uvědomuje, že pomoci zde může lepší zateplení budov.
• Zatím pouze třetina respondentů (34 %, tj. o 8 procentních bodů méně, než činí průměr EU) si uvědomuje, že proti změně klimatu lze bojovat méně častým nakupováním nového oblečení.
• Zdá se, že jen velmi málo respondentů (15 %, avšak 11 procentních bodů nad průměrem EU) si je vědomo, že by v tomto ohledu pomohlo snížení maximální rychlosti na silnicích.
• Navíc většina Čechů netuší, jak významný dopad mají na změnu klimatu digitální aktivity – pouze 6 % z nich uvedlo, že k boji proti klimatické krizi může přispět sledování menšího počtu videí na internetu.
• Na rozdíl od většiny evropských zemí většina Čechů (52 %) zvolila správnou definici uhlíkové stopy jednotlivce, tedy „celkové množství emisí skleníkových plynů, které jedna osoba emituje za rok“.

EIB investuje do velkých projektů z veřejného, podnikového i soukromého sektoru v České republice, které podporují přechod země k zeleným a udržitelným zdrojům. EIB letos poskytla Brněnským vodárnám a kanalizacím, městské vodárenské a odpadní společnosti v Brně, úvěr ve výši 1,3 mld. Kč, což je příklad provozu, který dodržováním standardů ESG významně přispívá do zeleného přechodu země. Navazuje na další projekt s městem Brno, kterým v roce 2023 EIB podpořila udržitelné vytápění biomasou a poskytla městu úvěr ve výši 75 milionů eur na spolufinancování modernizace systému výroby a distribuce tepla. I v loňském roce EIB pokračovala v podpoře České republiky zeleným financováním modernizací železnic ve výši 24 miliard Kč. V letošním roce jsme podepsali další úvěrovou smlouvu ve výši 13 miliard korun na modernizaci železniční sítě v zemi, čímž jsme odblokovali druhou část plánované podpory EIB v celkové výši 48,8 miliardy korun. Financování zlepší železniční tratě TEN-T v České republice a umožní zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Projekt bude řídit Správa železnic, sro, národní správce železniční infrastruktury, v působnosti Ministerstva dopravy ČR. Projekt je součástí příspěvku EIB k plánu REPowerEU na odstranění závislosti Evropy na fosilních palivech. Celkově dosáhlo financování skupiny EIB v Česku v loňském roce celkem 1,88 miliardy EUR, z čehož 188 milionů EUR bylo poskytnuto prostřednictvím EIF. Celková podpora skupiny EIB za poslední tři desetiletí nyní činí 29,4 miliardy EUR.

Viceprezident EIB Kyriacos Kakouris: „Změnu klimatu lze omezit pouze tehdy, pokud budeme vzájemně spolupracovat. Abychom nalezli řešení, musíme nejprve zjistit, jaké informace lidem chybí, což odhalil klimatický průzkum EIB.
EIB poskytuje finanční prostředky na boj proti změně klimatu, ale také si uvědomuje svou úlohu v rámci veřejné debaty a vzdělávání v této oblasti.
Vzdělávání je mocným nástrojem změny. Jsme odhodláni doplnit poskytované financování o iniciativy na podporu osvěty a znalostí v oblasti klimatu. Přispíváme tím k budování udržitelné budoucnosti, kde nikdo nezůstane opomenut.“

Základní informace

Údaje a metodika

Metodiku průzkumu, dotazník a úplný soubor dat si můžete stáhnout zde.

O Evropské investiční bance

Evropská investiční banka (EIB) je institucí EU, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů a kterou vlastní členské státy Evropské unie. Působí ve více než 160 zemích a poskytuje dlouhodobé zdroje financování na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. Více informací o EIB a vzdělávání v oblasti klimatu najdete zde.

O společnosti BVA Xsight

Společnost BVA Xsight je průkopníkem v oblasti průzkumů trhu a poradenství.