- Z nedávného průzkumu EIB vyplývá, že převážná část měst v Evropské unii plánuje více investovat do boje proti globálnímu oteplování a do výstavby veřejného bydlení, škol a nemocnic.
- V příštích třech letech má 56 % dotazovaných obcí v EU v úmyslu vynaložit větší objem prostředků na snižování emisí skleníkových plynů a 53 % jich navýší rozpočty na sociální infrastrukturu.
- Evropská města stále častěji hledají nové zdroje financování svého rozvoje, kterými by doplnily dosavadní národní a evropské dotace.
Podle nového průzkumu Evropské investiční banky (EIB) plánuje většina evropských měst vynaložit více prostředků na boj proti změně klimatu a na zvýšení počtu obecních bytů, škol a nemocnic. Výsledky průzkumu EIB mezi obcemi „2025 Municipalities Survey“ dokládají, že v nejbližších třech letech se 56 % obcí chystá více investovat do snižování emisí skleníkových plynů a 53 % plánuje navýšit rozpočty na sociální infrastrukturu.
Zprávu zveřejnila EIB dnes při příležitosti konference Evropského výboru regionů, která se koná v Bruselu a jejímž cílem je projednat investiční potřeby evropských měst a podpořit městskou agendu pro EU.
Průzkumu se zúčastnilo 1002 unijních obcí s počtem obyvatel v rozmezí mezi jednotkami a stovkami tisíc, přičemž celkový počet obyvatel dotazovaných obcí činí přibližně 26 milionů (tedy okolo 6 % celkové populace všech 27 států Evropské unie). Byly zastoupeny obce všech členských států, ovšem v různém počtu – od pěti obcí na Kypru a v Lucembursku po 107 v Itálii a 131 v Německu. Stejně jako u předchozího průzkumu, který se uskutečnil v roce 2022, nebyla ani letos zahrnuta hlavní města a mimoevropská území členských států. Města se průzkumu účastnila anonymně.
Hlavním zdrojem financování infrastruktury v obcích zůstávají i nadále národní a unijní dotace, více než polovina z nich – 61 % – má ale podle nové zprávy zájem prozkoumat i další možnosti financování. Mezi ně může patřit například přeměna grantů na záruky, které budou následně využity k získání financování na vyšších úrovních od takových organizací, jako jsou banky.
„V době charakterizované stále obtížnějšími výzvami musíme zajistit, aby každé investované euro přineslo co největší efekt,“ prohlásil viceprezident EIB Ioannis Tsakiris. „Musíme proto využívat inovativní možnosti financování a podpořit tak obce v rychlejší realizaci opatření v oblasti klimatu i v dalších klíčových prioritách. EIB je i nadále odhodlána spolupracovat s evropskými městy na vývoji a zavádění nástrojů, které tato města potřebují na cestě k udržitelnější a odolnější budoucnosti.
Výsledky průzkumu EIB mezi obcemi nabízejí široký a zároveň podrobný obrázek o rozvojových plánech obcí, na které připadá přibližně 54 % veřejných investic v EU. V oblasti opatření na ochranu klimatu připadá na obce přibližně 60 % investic.
Kromě poznatku, že většina unijních měst hodlá více investovat do snižování emisí, z posledního průzkumu vyplývá i fakt, že přibližně polovina z nich plánuje také navýšit výdaje na opatření, která jim umožní lépe se přizpůsobit změně klimatu. Mezi taková opatření patří například ochrana před povodněmi či požáry.
„Obce po celé Evropě dávají najevo pevné odhodlání uskutečnit zelenou transformaci,“ uvedla hlavní ekonomka EIB Debora Revoltella. „Proměnit toto odhodlání v konkrétní výsledky ale bude vyžadovat stabilní politickou a strategickou podporu na všech úrovních.“
Podle posledního průzkumu přetrvává v mnoha unijních městech problém s nedostatkem inženýrů pro realizaci projektů a také odborníků, kteří se zabývají vlivy na životní prostředí. Až 30 % obcí zmínilo nedostatek odborných kapacit v těchto oblastech.
EIB pomáhá tuto výzvu řešit – poskytuje městům své technické, finanční a strategické odborné zdroje. Inženýři a ekonomové EIB posuzují každý projekt, který banka financuje. Odborné poznatky jsou rovněž předávány ve formě poradenství pro organizátory projektů, vnitrostátní, regionální či místní orgány a finanční zprostředkovatele.
O Evropské investiční bance
EIB
Evropská investiční banka (EIB) je instituce Evropské unie vlastněná jejími členskými státy, která poskytuje dlouhodobé úvěry. Stanovili jsme si osm klíčových priorit, na jejichž základě financujeme investiční projekty, které přispívají k plnění cílů evropských politik. Kromě toho, že podporujeme opatření v oblasti klimatu a životního prostředí, digitalizaci a technologické inovace, bezpečnost a obranu, soudržnost, zemědělství a biohospodářství, sociální infrastrukturu a unii kapitálových trhů, budujeme silnější Evropu ve světě, který bude ve znamení míru a prosperity.
Skupina EIB, jejíž součástí je také Evropský investiční fond (EIF), podepsala v roce 2024 nové smlouvy o financování ve výši téměř 89 miliard eur pro více než 900 projektů s vysokým dopadem, jejichž účelem je zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti Evropy.
Všechny projekty financované skupinou EIB jsou v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu, jak jsme se zavázali v klimatickém plánu banky. Téměř 60 % ročních finančních prostředků poskytnutých skupinou EIB je určeno na projekty, jež přímo přispívají ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ke zdravějšímu životnímu prostředí.
Skupina v roce 2024 díky podpoře nových investic do evropské energetické bezpečnosti v rekordním objemu přes 100 miliard eur a mobilizaci růstového kapitálu pro startupy, rozvíjející se podniky a evropské průkopníky ve výši 110 miliard eur podpořila integraci trhu a mobilizaci investic. Přibližně polovina finančních prostředků EIB v rámci Evropské unie směřuje do regionů soudržnosti, v nichž je příjem na obyvatele nižší než průměr EU.
Kvalitní aktuální fotografie našeho sídla pro média naleznetezde.
Evropský výbor regionů
Evropský výbor regionů je shromáždění zástupců regionálních a místních samospráv ze všech 27 členských států EU. Vznikl v roce 1994 podpisem Maastrichtské smlouvy a jeho posláním je zapojit regionální a místní orgány do rozhodovacího procesu Evropské unie a informovat je o unijních politikách. Evropský parlament, Rada a Evropská komise přihlíží ke stanoviskům Výboru v oblastech, které se týkají regionů a měst. Všech 329 členů a 329 náhradníků Evropského výboru regionů musí buď být volenými zástupci, nebo být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých regionech a městech.